Ateliér intermédií 2

Na které subjektivní i univerzální lidské hodnoty může umění poukázat?
Pro koho umění dělám a proč?
Jak smysluplně žít a pracovat ve světě čelícímu klimatické krizi?
Které postoje a návyky je rozumné zachovat, které opustit a které je třeba vynalézt?

Intermedialita je svoboda volit médium přiměřené výrazu. Souvislosti, místo nebo kontext, do kterých umělecké gesto směřujeme, si můžou sami říct o přiměřený výtvarný nebo i nevýtvarný prostředek. Proto se v Ateliéru intermediální tvorby II bere ohled na celou šíři materiálových a mediálních možností, které umělkyním a umělcům pomáhají „vyslovovat“ jejich vize. Pracovat intermediálně znamená vnímat kvality, které nabízí mísení prověřených i nových technik. Pracujeme s nároky, které tato svoboda na tvůrce klade. Studentky a studenti si prakticky vyzkoušejí různé řemeslné a výtvarné postupy. Poznají, které procesy je potřeba si odžít a které je lepší přenechat odborníkům. Profil ateliéru vytvářejí studentky a studenti.

Ateliér intermédií 2 nabízí prostor pro koordinovanou i spontánní diskuzi. Podněty k diskusi přinášejí studentky, studenti, pedagogové, hosté. Výsledky diskuzí dále zkoumáme prostřednictvím rukodělné monotónní práce, spontánních bezdůvodných gest, skrze čtení, naslouchání i mlčení.

Silnou stránkou ateliéru je práce v prostoru. Dokážeme si vzájemně radit v práci se dřevem, kovem, materiály pro odlévání, orientujeme se v práci s digitálním obrazem a zvukem. Máme zkušenosti s prací ve veřejném prostoru, interiéru i exteriéru, trvalými i dočasnými intervencemi, fyzickým i virtuálním prostorem.

Klademe důraz na pomalejší a uvědomělou volbu uměleckých prostředků, která zohledňuje měřítko a kontext místa, do kterého je umělecké dílo vsazeno. Spíš než trénovat různé techniky a řemesla chceme spolu se studenty hledat smysluplný cíl, pro který je použít. Jsme si vědomi, že i nejspontánnější gesto je skrytým, nebo přímým komentářem ke stavu světa.

Záměry studentek a studentů jsou individuální. Spolupracují s externími konzultanty, které si volí sami, nebo jim je doporučíme. Ateliér má solidní technologické zázemí, disponuje hmotnými i digitálními pracovními nástroji, které jsou studentům plně k dispozici. Studenti již během studia přirozeně vrůstají do kulturního prostředí v Česku i v zahraničí. Vzděláváme je v tom, jak se prezentovat, jak komunikovat s galeriemi, podporujeme je v grantových, komerčních i neziskových aktivitách. Dbáme o to, aby byli schopni komunikovat o své práci v cizích jazycích.

Okruhy doktorského studia se částečně překrývají s tématy dominující ateliérovým diskuzím. Jakou aktivní roli ve veřejném prostoru může umělkyně a umělec hrát? Jaké jsou strategie politické a občanské aktivity, protestu či intervence? Zajímají nás disertační projekty, jež se týkají metod, kterými lze bránit, kultivovat a proměňovat veřejný prostor, které tematizují komercializaci veřejných zón, sociální marginalizaci, prostor pro nonsens, poesii, vtip a hru.

Neuhýbáme a chceme se dívat se do jádra problému.
Nebereme se úplně vážně.
Zjemňujeme své vnímání.
Zpřesňujeme své pohyby.
Neplýtváme silami přírody, druhých lidí, a pokud to jde, ani svými vlastními.
Bavíme se otevřeně o tom, co víme i o tom, co nevíme.
Umění je hodnota vznikající z nás, ale ustanovující se až mezi námi.