Ateliér malířství I /škola Roberta Šalandy

• Na začátku je vždy záměr i za cenu, že ho v cíli nenaplníme.
• Záměrem může být i to, že ho vědomě nemáme.
• Být střízlivý a racionální bez panické hrůzy ze ztráty autenticity.
• Pěkné může být chytré.
• Tradice a experiment v souladu.
• Preferovat důmyslný obsah před vyladěnou formou.
• Stručně a srozumitelně slovy uchopit předkládané dílo.
• Zodpovídat za svůj názor.
• Hloubku předkládaného díla nechat na divákovi.
• Nepřiživovat prázdný dialog (ani monolog). Chceme viditelné výsledky.
• Správnost uměleckých idejí ověřovat prezentací hotového díla.
• Optimismus a správná dávka skepse jsou kamarádi.
• Snažíme se neučit tam, kde není třeba.

 
Základní definice malby říká, že se jedná o nanášení barev v souvislé vrstvě na podklad. Toto jednoduché vymezení skýtá při správném uchopení a využití ohromnou vyjadřovací škálu a prozrazuje, že tvůrčí proces malby otevírá  možnost odhodit již ověřené a vrátit se k počátku. Malba je tradiční technikou (přičemž označení „tradiční“ chápeme jako výhodu) a lze jí dosáhnout precizních uměleckých výsledků. Její kouzlo – a v tom vnímáme přednost malby – zároveň spočívá v její nepřesnosti. Tuto „chybu“ vnímáme jako důležitý pracovní nástroj. Respektujeme skutečnost, že médiem malby nelze vyjádřit všechny záměry.

Student Ateliéru malba I by se měl umět koncentrovat. Měl by být schopen si účelně a s ohledem na tvůrčí záměr zúžit pracovní záběr a naučit se vytěžit z tohoto svobodného tvůrčího omezení maximum. Učí se nevolit přímou cestu k výpovědi i rozeznávat periferní jevy, které jsou k cestě za přesným výsledkem často podstatnější. Neučí se pouze JAK, ale také náročnější PROČ a CO.
 
Student by měl ateliér vnímat jako „bezpečnou zónu“ pro experimentování. Neměl by se vyhýbat náročnějším překážkám. S důvěrou by měl přistupovat na pedagogovu hru. V potlačení ega při příchodu do výuky a hraní „hry“ vidíme možnost progresu.
 
Student by se měl aktivně zapojovat do společných aktivit. Uvědomovat si, že kvalita jeho studia také závisí na způsobu fungování v rámci ateliérové „komunity“. Nezapomínat tak, že vztahy vytvořené během studia do jisté míry formují a ovlivňují podobu jeho budoucí kariéry.
 
V otázce smyslu doktorandského studia u nás převládá zdravý skepticismus. Pro přijetí je zásadní nosné a adekvátní téma. Uchazeči by měli být schopni jasně formulovat, jaký je účel jejich studia. Nabízíme vedení a podněty především z praxe a ze současného umění, v oblasti teorie doporučujeme  odborné konzultanty. Od doktorandů očekáváme občasnou participaci na ateliérové výuce formou velmi specifických a vyhraněných vstupů.