Ateliér malby 4

1. Malba zemřela tolikrát, až se z ní v poslední době stala zombie. Dle naší vlastní paměti se malovalo a pořád malovat bude. Médium malby neprochází krizí, ale neustálou redefinicí vlastních úloh, stejně jako současné umění. 
 
2. Studenti Malby 4 mají odlišné umělecké cíle. Někdo si libuje v expresivní malbě, jiný v abstrakci, další směřuje k fotografii, jiný se blíží žánru kresleného vtipu. Úhrn praktických dovedností, které studentka či student bude potřebovat k dobrému vykonávání své profese, není předem definovatelný.  
 
3. Ateliérové konzultace jsou hlavním nástrojem ateliérové výuky. Preferujeme konzultace společné, ve kterých pedagogové nejsou zaseklými automaty na jedinou cechovní pravdu. Vzájemná kritičnost na osách pedagog–student, pedagog–pedagog, student–student je základním východiskem k rozeznávání falešných iluzí, k ohledání úskalí zvolené cesty i k rozkrývání různých vrstev souvislostí. Odpovědností pedagogů je i role mediátorů, kteří chrání parametry debaty.
 
4. Verbalizace průběhu práce od nápadu až po realizaci vede alespoň k minimálnímu osvojení projektového myšlení. Student musí artikulovat nejen zamýšlený cíl, ale i proces, kterým ho chce dosáhnout. Musí plánovat, delegovat, členit práci na menší díly. 
 
5. Opakující se verbalizace umožňuje studentům být svědky limitů vzájemného porozumění. Umělci obvykle přeceňují míru znalostí a chuti do mentální investice, kterou divák k percepci díla potřebuje. Optimismus by měl být vyvažován zdravou mírou skepse.
 
6. Ateliér nese ve svém erbu médium malby. Malba je klíčovým médiem pro každého z pedagogů (Dub, Meduna), jakkoli v rozdílně formě a v odlišné intenzitě. Jsme přesvědčeni, že malba (prostředek, forma) nestojí v rozporu, nýbrž je neoddělitelná od myšlení (konceptu, obsahu). Média malby v praktickém chodu ateliéru bereme jako jakýsi index, nikoliv jako nedotknutelnou povinnost pro každého studenta či studentku. Volba prostředku, v němž se bude ten či ona realizovat, je svobodou a odpovědností.
 
7. S určitou mírou nadsázky je možné říci, že absolventem se student postupně stává již v průběhu studia. Jistě tomu tak není ze dne na den – obdržením vysokoškolského diplomu. Podporujeme studenty v zapojení se do uměleckého provozu. Vystavovat je třeba už v průběhu studia. Je namístě, aby se studenti organizovali mimo školu, zakládali galerie, časopisy, nacházeli nové formáty prezentace. Absolvent si ze školy má odnášet sociální kapitál ve formě profesních vztahů, vyjadřovací dovednosti, schopnost projektového uvažování a chuť zanechat svou stopu v českém (světovém) výtvarném umění. 
 
8. S rychlostí a hloubkou změn se náš svět i naše životy vyvlékají z tradičních uměleckých reprezentací a metafor. Je nutné nalézt nové. Každá vhodná reprezentace je nástrojem k pochopení i proměně. Každá nalezená metafora může být pevným bodem v životě jednoho příslušníka prekariátu. Každý namalovaný obraz může být ostrovem pomalosti ve všeobecném shonu. Ateliér malby 4. je k hledání i nalézání, k rychlosti i pomalosti ideálním místem.