Tisková zpráva ze dne 11. 2. 2009 - Odhalení plakety soutěže Stavba roku v ateliéru L. Šalouna

 

Tisková zpráva ze dne 11. 2. 2009 ke slavnostnímu odhalení plakety Stavba roku, udělené k Ceně primátora hl. m. Prahy ateliéru Ladislava Šalouna

v rámci soutěže Stavba roku

 

Dne 20. října 2008 bylo v Betlémské kapli u příležitosti slavnostního večera Dnů stavitelství a architektury, který byl připravován jako samostatná akce všech nevládních organizací ve stavebnictví sdružených v SIA, uděleno 5 titulů STAVBA ROKU, bez rozlišení pořadí a zvláštní ceny.

Za rekonstrukci donedávna zapomenuté, přitom stylově velmi čisté secesní stavby se zřetelem k jejímu novému určení pro výuku výtvarných umělců byla udělena Cena primátora hlavního města Prahystavbě Rekonstrukce a dostavba ateliéru Ladislava Šalouna. Zpracovatel projektové dokumentace stavby byl Ing. Arch. Michal Bartošek, stavebním dodavatelem BAK a.s., závod Praha.

 

Dne 18. února 2009 proběhne slavnostní odhalení plakety v prostorách ateliéru Ladislava Šalouna za přítomnosti primátora hl. m. Prahy MUDr. Pavla Béma, generálního ředitele a. s. BAK,Ing. Dušana Čížka, MBA, autora architektického návrhu a projektu,Ing. Arch. Michala Bartoška, předsedkyně porotyDoc. Ing. Arch. Radomíry Sedlákové, CSc. a hlavních představitelů Akademie výtvarných umění v Praze.

 

Program slavnostního odhalení:

10:30 hod          zahájení aktu slavnostního odhalení plakety soutěže Stavba roku

10:33 hod          proslov primátora hl. m. Prahy – MUDr. Pavel Bém

10:37 hod          Proslov dodavatele stavby generálního ředitele – Ing. Dušan Čížek

10:40 hod          Proslov investora

10:43 hod          Proslov autora stavby – Ing. Arch. Michal Bartošek             

10:46 hod          Proslov předsedkyně poroty – doc. Ing. Arch. Radomíra Sedláková, CSc.

10:50 hod          Závěrečné slovo uživatele s pozváním ke slavnostnímu přípitku

10:52 hod          Malé pohoštění

 

Akademie výtvarných umění v Praze získala ateliér Ladislava Šalouna v roce 2001 od Nadace Českého fondu umění k využití pro vzdělávací účely. Na základě Dlouhodobého záměru vzdělávací, umělecké, tvůrčí a vědecké činnosti Akademie výtvarných umění v Praze na léta 2006-2010byloplánováno vytvoření zcela nového výukového programu hostujícího pedagoga, který zásadně přispěje k internacionalizaci výuky a činnosti celé školy. Dosavadní prostory AVU těmto potřebám nedostačovaly, využití varianty čerstvě nabytého ateliéru s inspirujícím prostředí se přímo nabízelo.

Hostující pedagog ze zahraničních prestižních univerzit na AVU působí vždy na jeden semestr. Hlavním záměrem této myšlenky je rozšířit povědomí studentů o rozdílné výukové programy, obohatit škálu oborů a osobností na AVU a přiblížit metody výuky běžné v zahraničí. V současnosti jím je polský umělec Z. Libera, v minulosti to byla M. Jetelová či T. Čierny.

 

Rekonstrukci ateliéru, který má velmi bohatou tradici spojenou např. se jmény Alfonse Muchy, Emy Destinové, Jana Kubelíka či Josefa Váchala (viz níže), vedl Ing. arch. Michal Bartošek. Trvala od října 2006 do září 2007 a její náklady financované prostřednictvím MŠMT a rozpočtu AVU dosáhly plánovaných 18, 3 mil Kč. Vzhledem k charakteru historické budovy a náročnosti prací, které tvořily několikaleté restaurátorské průzkumy, mapující technický stav nemovité kulturní památky, se tak završila celkem čtyřletá práce na objektu.

 

 

Historie ateliéru:

 

Pro stavbu ateliéru ve Slovenské ulici se Ladislav Šaloun rozhodl po vítězství v soutěži na pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí. Stavba byla dokončena v roce 1911 podle vlastního návrhu, jehož vznik však byl pravděpodobně ovlivněn osobními kontakty s Janem Kotěrou. V hlavní budově byly prostory vestibulu, velkého a malého ateliéru. V části sestupující směrem do zahrady byl salon, slovácká jizba a nutné zázemí, včetně bytu hlídače. V návrhu ateliéru a jeho vnitřního vybavení se nejvýrazněji projevilo umělcovo úsilí o syntézu všech uměleckých oborů.

Brzy po dokončení se Šalounův ateliér stal místem setkávání takových osobností, jako byli Otakar Březina, František Bílek, Alfons Mucha, Ema Destinová, Jan Kubelík a mnozí jiní. Josef Váchal ve svých Pamětech vzpomíná na „okultistický sklep“, ve kterém se „pořádaly velké seance, hraničící s magickými obřady“.

V roce 1934 byl schválen plán přístavby obytné části – vily - podle návrhu umělcova zetě architekta Josefa Černého.

V osmdesátých letech došlo k nelogickému oddělení ateliérových prostorů od původního zázemí a obytné přístavby. Provozuschopnost ateliérů vyžadovala chybějící zázemí, které bylo provedeno velmi necitlivou vestavbou do malého ateliéru. V té době došlo ke ztrátám nebo zničení interiérových i exteriérových prvků funkčních (kašna z bílého a červeného mramoru v malém ateliéru, dřevěné schodiště a chrlič kašny ve velkém ateliéru) i dekorativních (plastiky „Sever“ a „Jih“ ve vestibulu po stranách vstupu do velkého ateliéru, stylizované folklorní motivy v omítce, ženská figura sedící ve vlasech maskaronu nad hlavním vstupem, ukončující hlavice čtyř nárožních pilířů). Závažným poruchám statickým a pravděpodobně již v té době deformované kanalizaci však, až na diletantské opravy, pozornost věnována nebyla. Stavbě samozřejmě neprospěla ani cementová krusta vnější omítky.

Ateliér Ladislava Šalouna je zařazován do proudu secesní architektury. Koncepce stavby v harmonickém spojení s řešením zahrady, styl a soulad plastické výzdoby exteriéru a výtvarného pojetí interiérů však posunuje tuto stavbu k projevům architektury symbolistní. Mnohé z původního je nenávratně zničeno, některé vazby a vztahy mají jiný smysl, mnohé lze opravit nebo nahradit. Přesto však bude Šalounův ateliér vždy patřit k ojedinělým projevům architektury počátku 20. století a to i v evropském měřítku.

 

 

 

Plocha původní: 191 m²

Přístavba (technické zázemí): 55 m²