Dlouhodobý záměr AVU 2006-10

Akademie výtvarných umění v Praze

 

 

Dlouhodobý záměr vzdělávací

umělecké, tvůrčí a vědecké činnosti

Akademie výtvarných umění v Praze

na léta

2006 – 2010

 

Dlouhodobý záměr vzdělávací, umělecké, tvůrčí a vědecké činnosti Akademie výtvarných umění v Praze na léta 2006 - 2010

 

 

 

OBSAH:

 

1. Úvod

 

1.1 Východiska dlouhodobého záměru

 

2. Strategický rozvoj Akademie výtvarných umění

 

2.1 Postavení a poslání vysoké školy v terciální sféře vzdělávání

 

2.2. Spolupráce s ostatními subjekty terciální sféry

 

2.3. Zapojení do celostátních a regionálních aktivit

 

2.4. Struktura studia

 

2.5. Oborové spektrum

 

2.6. Věda,výzkum a vývoj

 

2.7. Studenti a akademičtí pracovníci - lidské zdroje

 

2.8. Investiční záměry a materiálně technické zabezpečení a rozvoj informačních technologií

 

2.9. Naplňování cílů z hlediska poslání vysoké školy

 

3. Internacionalizace

 

3.1. Vzdělávací činnost

 

  1. Výzkum a vývoj

 

  1. Lidské zdroje

 

4. Kvalita a excelence akademických činností

 

4.1. Hodnocení činnosti

 

  1. Závěr

 

 

 

 

1. Úvod

 

1.1 Východiska dlouhodobého záměru

 

            Poprvé byl dlouhodobý záměr Akademie výtvarných umění (dále jen AVU) formulován v roce 1996. V dalších etapách byl tento záměr periodicky doplňován, prohlubován a rozšiřován podle konkrétních potřeb a v návaznosti na změny financování. Základní východiska jsou identická, protože zásadní reforma a proměna, která proběhla na Akademii na jaře roku 1990 definovala profil a směřování školy způsobem, který neztratil do dnešní doby nic na své aktuálnosti. AVU sama sebe definuje jako školu excelentní a úzce výběrovou, jejímiž základními pilíři zůstávají tvůrčí svoboda, pluralita, otevřenost a flexibilita. Ty jsou předpokladem naplnění základního poslání AVU jako umělecké školy, experimentálního centra a kulturní instituce, které přispívají ke kontinuální a dynamické proměně vztahů umělce, umění a společnosti .

 

Dlouhodobý záměr na léta 2006 – 10 byl sestaven na základě již vypracovaných strategických dokumentů a jejich aktualizací, výročních zpráv o činnosti školy a opakované diskuze na půdě Akademického senátu a Kolegia vedoucích pedagogů a připomínek, které z těchto fór vzešly. Vychází ze zásad Dlouhodobého záměru MŠMT a respektuje rámcovou osnovu tímto ministerstvem vydanou. Dosavadní praxe (zavedení strukturovaného studia v letech 1995-7) ukázala, že některé prioritní úkoly MŠMT jako strukturovaný vzdělávací soustava jsou na vysoké umělecké škole typu Akademie aplikovatelné s omezeným efektem vzhledem k charakteru výuky i výstupů. Proto je upravena i základní osnova a některé okruhy, jejichž komentování by bylo v podmínkách uměleckých vysokých škol formalitou, jsou záměrně vynechány a jiné naopak doplněny.

 

Materiál je chápán jako otevřená koncepce, kterou prověří praxe, aktuální požadavky v souvislosti s rozvojem oboru i další podrobná diskuse nad tímto materiálem. Předpokládá se i vypracování podrobnější a konkrétní aktualizace na rok 2006. Jeví se však jako nanejvýš logické, aby se jejím garantem stal nový rektor, který vzejde z voleb, které proběhnou na jednání Akademického senátu dne 14. listopadu 2005

 

 

 

2. Strategický rozvoj Akademie výtvarných umění

 

2.1 Postavení a poslání vysoké školy v terciální sféře vzdělávání

 

            Akademie výtvarných umění v Praze (dále jen AVU) je nejstarší uměleckou školou na našem území tradičně zaměřenou na výtvarné obory a zároveň i první školou tohoto typu, která získala statut školy vysoké. V systému českého vysokého školství má svoje jasně definované a nezastupitelné místo. AVU je veřejnou vysokou školou, která realizuje magisterská a doktorská studia v jediném studijním programu Výtvarná umění v oborech malířství, sochařství, kresba a grafika, intermediální tvorba, nová média, restaurování

výtvarných děl a architektonická tvorba. Je založena na přísném výběru těch nejtalentovanějších z talentovaných, kteří jsou přijímáni na základě komplexních a náročných talentových zkoušek a vytváří podmínky pro podporu jejich tvůrčí činnosti a uměleckého rozvoje. Ve své činnosti vychází AVU z osvědčeného modelu individuální ateliérové výuky, která je optimální s ohledem na specifika uměleckého školství. V reakci na proměnlivou a různorodou výtvarnou scénu na počátku třetího tisíciletí se snaží spektrem svých studijních zaměření a materiálů postihnout co nejširší paletu přístupů, prostředků a médií výtvarné tvorby. Usiluje přitom o rovnovážné zastoupení a propojení celého spektra oborů, které je v odvěkém dialogu tradice a avantgardy představuje možné východisko při formulaci uměleckých programů reflektujících stav a vývoj společnosti. AVU tedy v tomto smyslu působí jako integrální a interdisciplinárně strukturovaný celek zahrnující proměnlivé a individualizované jednotky škol, ateliérů, dílen, kurzů a kateder. Škola je uvnitř prostupná ve smyslu možnosti přecházet mezi jednotlivými ateliéry i studijními obory.

 

Základním posláním AVU není pouze pěstování určitých dovedností a profesní příprava talentů, ale rozvoj kreativity a v rámci penza teoretických předmětů i suma vzdělání o širších vztazích umění, kultury a společnosti, která umožní absolventům sebereflexi vlastní tvorby. Prioritní je vytvoření zázemí pro svobodný a všestranný rozvoj studentů, kteří mají možnost hledat sama sebe uvnitř prostupné struktury školy, mezi jednotlivými ateliéry, obory a osobnostmi. Akcent je přitom přirozeně kladen na dynamiku rozvoje ve smyslu hledání aktuálních trendů, jehož důsledkem je otevřenost systému založená na periodických rekonkurzech a důsledně termínovaných pracovních úvazcích uzavíraných s jednotlivými pedagogy.

 

Nezastupitelná je proto i role AVU jako tvůrčí laboratoře hledající uplatnění nových technologií a myšlenek, experimentující s konceptem a stimulující mezioborové kontakty a vazby. AVU je nositelem řady vědeckých a výzkumných projektů, zejména v oborech teorie a dějiny umění a restaurování uměleckých výtvarných děl. S plnou vahou své autority bude AVU pokračovat ve svém úsilí vydobýt uznání umělecké tvůrčí činnosti jako plnohodnotného ekvivalentu vědy, výzkumu a vývoje včetně rovnoprávné institucionální a grantové podpory.

 

 

2.2. Spolupráce s ostatními subjekty terciální sféry

 

Nejbližšími partnery AVU jsou především VŠUP a dále FaVU Brno a Fakulta architektury ČVUT a FAMU. Jejím výrazem jsou četné profesní i osobní kontakty, společné projekty, vzájemné konzultace a koordinační schůzky, vzájemné členství pedagogů v reprezentativních orgánech a hodnotících komisích i skutečnost, že v poslední době jsou před Uměleckou radou AVU častěji zahajována habilitační a jmenovací řízení (v poslední době například PF UK, FAVU, FA ČVUT, UJEP v Ústí nad Labem, Ostravská Univerzita). AVU samozřejmě hodlá tyto neformální a plodné kontakty i nadále rozvíjet. Příležitostí k zintenzívnění konkrétních kontaktů bude eventuelní akreditace krátkého magisterského studijního programu, která je směřována právě směrem k potřebám těchto škol.

 

AVU tradičně a úspěšně spolupracuje s ostatními uměleckými školami a oborovými fakultami při koordinaci činnosti, výměny zkušeností a realizací společných projektů zejména výstav, tvůrčích dílen a sympozií. Spolupráce se však postupně rozšiřuje na další univerzitní pracoviště (VŠCHT), Ústavy Akademie věd (Ústav dějin umění, Ústav Anorganické chemie) i další instituce jako Národní památkový ústav či Národní galerie. Modelem spolupráce je zejména oblast vědeckého výzkumu a realizace doktorandského studia, které je na AVU akreditováno jako mezioborové a jehož podmínkou je přímá spolupráce s dalším subjektem v terciální sféře mimo AVU. V rámci dalšího strategického rozvoje AVU se počítá s dalším zkvalitněním a rozšířením této spolupráce na základě dosavadních kontaktů a zkušeností, zejména se zahraničím (v poslední době společné výstavy s Akademiemi v Drážďanech a Norimberku, účast studentů AVU na Essl Award apod.).

 

Spolupráce se dále realizuje i prostřednictvím činnosti řady pedagogů z jiných škol, kteří paralelně přednášejí na AVU či prezentují v roli hostujících pedagogů své práce či přednášky. Obdobně i kmenoví pedagogové AVU externě působí na jiných vysokých školách nejen přímo jako pedagogové, ale i dalšími formami součinnosti (členství v uměleckých a správních radách, poradních orgánech, jiných škol, členství v mezioborových komisích, účast na obhajobách, oponenturách, státních zkouškách, konkurzních řízeních, evaluacích a habilitačních řízeních a řízeních ke jmenování profesorem). Počítá se, že s touto činností, která je podchycena ve výroční zprávě za příslušný školní rok, bude intenzívně pokračováno i v dalším období.

 

2.3. Zapojení do celostátních a regionálních aktivit

 

AVU je uznávanou kulturní institucí v rámci Prahy a celé ČR. Projevuje se to v první řadě samostatně realizovanou výstavní činností (pravidelné školní výstavy, tradiční výstavy diplomantů v Národní galerii, tradiční dny otevřených dveří a výstavy klauzurních prací). Galerie AVU v budově školy organizuje samostatné výstavy soudobého umění prostřednictvím kurátorských projektů či prezentací studentů školy, jejich hostů či mladých výtvarníků z České republiky i ze zahraničí. Přehled výstav je zveřejňován ve Výroční zprávě a o akcích je referováno v denním tisku. Vzhledem k velkému významu činnosti této Galerie AVU směrem ke studentům, partnerským školám v zahraničí i široké veřejnosti bude její činnost podporována i v následujícím období. Počítá se přitom s modelem, který se v roce 2005 osvědčil, tzn. s činností Výstavní rady s pravidelně rotujícími členy z řad studentů a pedagogů nominovanými AS a jmenovanými studijním prorektorem. AVU se dále prostřednictvím svého výstavního oddělení i jednotlivých ateliérů pravidelně účastní celostátních přehlídek studentských prací a ve spolupráci se státními, regionálními, městskými i soukromými galeriemi a muzei doma i v zahraničí konkrétně spolupracuje a dále hodlá spolupracovat při realizaci samostatných projektů a výstav.

 

V minulosti AVU dokázala několikrát realizovat velkou reprezentační přehlídku studentů a absolventů AVU (Hybernové, Mánes, Valdštejnská jízdárna). Na tuto tradici je třeba navázat obdobnou reprezentační výstavu studentů a nedávných absolventů v roce 2007 uspořádat.

 

AVU bude pokračovat v posilování a rozvíjení tradičních kontaktů s profesními organizacemi, komorami a periodiky (Česká komora architektů, Unie výtvarných umělců, Asociace restaurátorů, Kolegium akademických restaurátorů atd.), stejně jako s nejrůznějšími galerijními subjekty, nadacemi, uměleckými spolky apod. AVU je i v budoucnu připravena aktivně kooperovat na nejrůznějších přehlídkách, soutěžích a workshopech doma i v cizině. Velmi významná je v této situaci zejména budoucí těsná spolupráce s Ministerstvem kultury ČR, zejména s jeho odbory umění a památkové péče. Významným partnerem řady akcí je i Úřad městské části Praha 7 a Odbor kultury Magistrátu Hl.m.Prahy.

 

S ohledem na velký význam vnějších vztahů, které výrazně stimulují vzdělávací, uměleckou i tvůrčí činnost AVU, je třeba zásadním způsobem inovovat eventuelně posílit oddělení vnějších vztahů tak, aby efektivně plnilo svoji funkci a posílilo prestiž a dobré jméno Akademie. Intenzivnější kontakt s veřejností může nejenom výrazně stimulovat vzdělávací, uměleckou a tvůrčí činnost AVU a přispět k propagaci a šíření kulturních hodnot v povědomí široké veřejnosti, ale zároveň přispět k navázání konkrétních kontaktů, které mohou mít pro školu i nezanedbatelný ekonomický efekt.

 

V rámci možností realizuje AVU i publikační činnost vydáváním tématických sborníků či antologií. Do sféry regionálních aktivit je třeba připočíst i pořádání kurzů kreslení pro veřejnost, realizace letních škol a nově i zahájení dvou běhů celoživotního vzdělávání pro obor restaurování uměleckých děl a obor grafiky. Aktivity AVU se stále ve větší míře realizují směrem k široké veřejnosti, nejenom její vlastní činností výstavní a publikační, ale i v sumě impozantního množství aktivit svých pedagogů, studentů a absolventů, kteří přirozeně působí jako integrální a významná součást domácí i zahraniční výtvarné scény. Živý kontakt s veřejností se ukazuje jako skvělý prostředek popularizace činnosti školy a současného umění a je předpokladem k recepci významu kultury a umění širokou veřejností. Svůj význam může mít i ve vztahu k potencionálním sponzorům. Proto AVU hodlá ve všech těchto aktivitách do budoucna v neztenčené intenzitě pokračovat.           

 

 

2.4. Struktura studia

 

Do roku 2010 se nadále předpokládá, že základním kamenem výuky zůstane dlouhý magisterský studijní program. Zkušenosti se zavedením bakalářského stupně strukturovaného studia v letech 1994 – 1997 se v podmínkách Akademie neosvědčily. (AVU byla první uměleckou školou v ČR, která akreditovala bakalářské a doktorské studium.) Důvodů je více mj. i formálnost dvojích přijímaček a dvojích obhajob ale především skutečnost, že za čas vyměřený pro bakalářský stupeň nelze při respektování tzv. výtvarné přípravky realizovat smysluplně předepsaný program v požadované šířce a hloubce. Jestliže je zásadní filozofií školy, že vyučuje jeden studijní program v několika oborech, které jsou prostupné a doplňují se, lze dnes šíři možného spektra a všech uplatňovaných médií optimálně stihnout právě v dlouhém magisterském programu. AVU se však otázkou strukturovaného studia hodlá i v budoucnu zabývat, získávat a vyhodnocovat zkušenosti zahraničních partnerů a sledovat efekt obdobného studia na ostatních vysokých uměleckých školách.

 

Současně připravujeme paralelní akreditaci krátkého magisterského studia v délce 3 let, který by umožnil přijmout na Akademii absolventy bakalářského studia z jiných škol (např. FAVU, výtvarné obory pedagogických fakult, absolventi různých specializovaných univerzitních institutů apod). Tito již základně připravení posluchači by pak mohli studovat kratší dobu a zbytečně neprodlužovat délku studia včetně značných finančních prostředků – tedy se stejným objemem finančních prostředků bychom v delším horizontu byli schopni poskytnout prostor více posluchačům. Zároveň by to velmi pozitivně přispělo k žádoucí spolupráci AVU s ostatními oborově příbuznými školami a k deklarované prostupnosti a otevřenosti, v jejímž rámci by byl dán prostor většímu počtu různě orientovaných talentů. Předpokladem by samozřejmě byly opět přísné přijímací zkoušky a dodržení kvality individuální výuky bez razantního zvyšování počtu studentů v jednotlivých ateliérech. Tuto akreditaci je reálné získat pro školní rok 2007/2008.

 

Akreditovaný model doktorandského studia se velmi osvědčil. Je postaven na komplexních projektech, které předkládají uchazeči a jejichž základem je mezioborová spolupráce. Kritéria jsou velmi vysoká a z toho vyplývá i malé počty přijatých. Při plánované reakreditaci bude definována i možnost interního doktorandského studia. S ohledem na specifika výuky předmětu architektonická tvorba (čtyřletý magisterský) bude znovu redefinována či reakreditována úloha tohoto oboru jak v rámci AVU tak v návaznosti na další architektonické školy.

 

Ve školním roce 2005/2006 byly realizovány první kurzy Celoživotního vzdělávání občanů v oborech Restaurování uměleckých děl sochařských a malířských a Grafické techniky. Na základě vyhodnocení zkušeností s touto formou vzdělávání bude tato forma nadále rozšiřována mj. nejenom jako služba veřejnosti, ale v první řadě jako významný příspěvek ke zvyšování kvalifikace restaurování a pomoc ochraně kulturního dědictví.

 

Obdobně byl v rámci Celoživotního vzdělávání realizován pro veřejnost i kurz grafických technik, s jehož dalším pokračováním se i nadále počítá.

 

 

2.5. Oborové spektrum

 

AVU realizuje v současné době výuku v oborech malířství, sochařství, kresba a grafika, intermediální tvorba, nová média, restaurování výtvarných děl a architektonická tvorba. Do budoucna se počítá se zachování současné struktury oborů při zachování žádoucí názorové plurality a vyváženosti atelierů. Všechny oborové ateliéry jsou chápány jako rovnocenné, bez deklarovaných priorit a se stejným interním koeficientem při určování dotací na ateliérovou činnost. Určité drobné korekce či definice ateliérových programů lze očekávat v rámci přirozeného procesu kultivace a inovace a v souvislosti s rekonkurzy a s eventuelním příchodem nových pedagogů či jako reakce na aktuální vývoj oboru.

 

Žádoucí je rozšiřování spektra specializací realizovaných v rámci výuky předmětu restaurování uměleckých děl, který je podpořen významnou celospolečenskou poptávkou po chybějících specialistech. Rekonstrukce a rozšíření budovy bývalé Moderní galerie v areálu Výstaviště dává předpoklady k tomu realizovat postupně specielní výuku zaměřenou na restaurování terakoty, keramiky a porcelánu, kovových předmětů i papíru vzhledem ke společenské potřebnosti a skutečnosti, že restaurátorské školy AVU jsou prozatím jedinými výukovými institucemi, které realizují výuku restaurátorských oborů na magisterském stupni.

 

V rámci zvýšení počítačové gramotnosti se bude rozšiřovat integrace Digitální laboratoře AVU do výuky. Její činnost se v rámci AVU se osvědčila a postupně rozšířila. Byl zaveden povinný předmět Základy práce s PC pro I. ročník a v II. a III. ročníku dva volitelné předměty z širšího bloku nabídky. Obdobně se počítá i s rozšířením nabídky teoretických předmětů o některé segmenty, které dosud chybí (art-management, teorie a metodologie dějin umění atd.). Jako aktuální se jeví i myšlenka integrovat do výuky i významnou problematiku dokumentace uměleckých děl, o jejíž užitečnosti pro studenty není pochyb. Realizací tohoto předmětu bude pověřena Katedra teorie a dějin umění (dále jen KTDU).

 

Vzhledem k ověřené praxi určité duality oborových ateliérů, které umožňují širší spektrum činnosti a několik různých přístupů a úhlů pohledu je možno uvažovat o zřízení druhého paralelního ateliéru architektonické tvorby.

 

 

2.6. Věda, výzkum a vývoj

 

Věda, výzkum a vývoj mají svoje pevné místo v rámci aktivit AVU a je jedním z důležitých předpokladů rozvoje vzdělávání univerzitního typu. Dosavadní aktivity na tomto poli jsou velkým úspěchem a řadí AVU na první místo mezi vysokými uměleckými školami. V současné době na škole působí tři vědecko-výzkumná pracoviště (dále VVP), což je vzhledem k „malosti“ školy zařazené v umělecké kategorii nesporně úspěch . Výsledky těchto pracovišť jsou bezprostředně uplatňovány ve výuce, v publikační činnosti učebních textů a při realizaci mezinárodních konferencí a sympozií, které budou organizovány i v budoucnu.

 

Nejstarší je od roku 1996 působící uměnovědné pracoviště, které řeší výzkumný záměr Moderní a postmoderní umění po roce 1945 s konkrétním výstupem ve formě antologie teoretických textů a neustále doplňované internetové databáze současného českého umění i-datum.cz a elektronické Bibliobáze dobových dokumentů k českému umění druhé poloviny 20.století. Vzhledem k tomu, že právě VVP AVU je jediným akademickým pracovištěm tohoto zaměření u nás se předpokládá pokračování jeho činnosti a jeho internacionalizace na základě dosavadních zkušeností s široce založenou mezinárodní spoluprácí.

 

Další VVP vzniklo při škole restaurování uměleckých děl sochařských. Jeho výzkumný záměr dlouhodobě zpracovává historické a soudobé technologie a techniky v oblasti restaurování uměleckých děl sochařských. V jeho rozsahu jsou rozpracovány validní výzkumné činnosti umožňující zobecňovat kritéria zkoumaných technologických a technických postupů, precizaci, prověřování a korekci historické technologie a její vliv na soudobé metody na ochranu kulturního dědictví. VVP těsně spolupracuje s Vysokou školou chemicko-technologickou, Ústavem dějin umění AV, s Národní galerií, Národním památkovým ústavem, Geologickým ústavem a širokým okruhem externích odborníků.

 

VVP při Restaurátorské škole malířské sestává ze dvou významných pracovišť:

1. z odborné knihovny RŠ a Archivu historických výtvarných technik (založeným v roce 1990 s Asociací restaurátorů, Ústavem dějin umění AV ČR, Národní galerií a Národním památkovým ústavem) obsahující odbornou literaturu z domácích i zahraničních zdrojů, prezentované i na internetu. Dále soustřeďuje restaurátorské zprávy, diplomové a teoretické práce.

 

2. z technologické báze, kterou tvoří Akademická laboratoř materiálového průzkumu malířských děl, společné pracoviště AVU a Ústavu anorganické chemie AV ČR. Laboratoř kombinuje tradiční i vývojové metody analýzy barevné vrstvy uměleckých děl, poskytuje podklady pro restaurátorský průzkum a umělecké posouzení výtvarných děl. Její výzkumnou činností je ověřování analytických metod a publikace v odborném tisku.

 

Do budoucna se připravuje obdobné integrované pracoviště se zaměřením na nedestruktivní metody průzkumu památek, které má ambice propojit odborníky různých oborů a institucí uměleckých škol, vysokých škol s přírodovědným a technickým zařízením a institucí památkové péče a muzejní praxe.

 

Otázka dalšího rozšíření vědecko-výzkumné činnosti na AVU je limitována podmínkami a možnostmi, které nelze prozatím spolehlivě odhadnout. V úvahu přichází specificky zaměřené VVP při škole architektury zaměřené na teorii a dějiny architektury. Obdobným inspirativní je i otevření vědecko-výzkumného tématu na téma vztahu umění a psychiatrie tzn. nikoliv v linii klasické arterapie, ale při zkoumání vlivu výtvarných prvků (prostor, linie, barva) či případně konkrétních děl na člověka ve smyslu působení umění na harmonizaci psychických faktorů a struktur.

 

Zmínit je třeba i velmi frekventovanou a na AVU specifickou formu výzkumu, tzv. praktický umělecký výzkum, který je modelový pro doktorandské studium, ale probíhá i i v rámci činnosti jednotlivých ateliérů. Dosavadní praxe potvrzuje vysokou produktivity menších specificky zaměřených výzkumných týmů, které je třeba respektovat a zajistit jim rovnoprávné postavení vedle velkých výzkumných projektů. Udržet vědecko-výzkumnou činnost na AVU do budoucna je naprosto zásadním úkolem, jehož realizace je velmi komplikovaná, zejména v situaci, kdy tato činnost není na uměleckých školách bohužel objektivně reflektována. Zrovnoprávnění vysokých uměleckých škol při udělování grantů na podporu vědy a výzkumu je základním předpokladem spojení umělecké praxe s výzkumem a rozvojem specielních uměleckých disciplin a teoretických pracovišť, o které Akademie dlouhodobě usiluje.

 

V oblasti informačních technologií jsou na AVU v současnosti řešeny dva projekty: „HDV centrum“ a „Připojení AVU v Praze k projektu eduRoam“; pro oba projekty je zažádáno o příspěvek u Fondu rozvoje sdružení CESNET.

 

Projekt „HDV centrum“ má za úkol vytvořit digitální filmové pracoviště pro produkci vysoce kvalitních (High Definition) e-learningových videozáznamů, k jejichž distribuci budou využívány proudovací servery sdružení CESNET. Činnost HDV centra přiblíží moderní technologie ateliérům zabývajícím se klasickými formami umění a pomůže tak kompenzovat nepoměr ve využívání moderních technologií mezi ateliéry klasickými a ateliéry nových médií. Významně také přispěje ke kvalitě připravovaného programu celoživotního vzdělávání a specializovaného studia v oboru restaurování, případně i dalších vzdělávacích programů pro veřejnost. Pořízená technika a software se stanou důležitou součástí Digitální laboratoře a umožní všem zájemcům z řad pedagogů a studentů AVU osvojit si profesionální standard používaný při produkci uměleckých projektů, filmů a televizních pořadů.

 

Projekt „Připojení AVU v Praze k projektu eduRoam“, podporuje IP mobilitu a roaming v rámci české sítě národního výzkumu a vzdělávání. Umožní všem studentům, zaměstnancům či návštěvníkům školy připojit se rychle a kvalitně do této sítě nejen na půdě školy, ale i na přilehlých prostranstvích; certifikovaným uživatelům sítě naopak vznikne možnost připojit se do všech partnerských sítí po celém světě. Velmi prestižní je doplňkové pokrytí centrálního prostoru areálu pražského Výstaviště před Veletržním palácem, s nímž jedna z budov AVU sousedí. Projekt také umožní vyzkoušet nové technologie používané pro bezdrátové připojení a přispěje tak k výzkumu v rámci projektu eduRoam.

 

 

2.7. Studenti a akademičtí pracovníci - lidské zdroje

 

            Počty studentů, jak již bylo výše konstatováno, jsou na AVU dlouhodobě stabilizovány, stejně jako jejich rozptyl v rámci jednotlivých studijních oborů. Je třeba konstatovat že vzhledem k prostupnosti školy se tato čísla flexibilně proměňují. Do budoucna je třeba dále podpořit interní mobilitu tak, aby studenti maximálně využili během svého studia celkový potenciál, který škola nabízí.

 

            Pracovní podmínky z hlediska prostoru, kvality osvětlení je nadstandardní v rámci generelu školy. Redislokací budou hledány aktuálně cesty, jak řešit některé komplikované situace krátkodobě přetížených ateliérů. Zdánlivě samozřejmá je přímá finanční podpora diplomantům a činnosti jednotlivých ateliérů, provoz dílen a laboratoří a realizace prodeje výtvarných materiálů. V každodenní praxi provozu školy je možno samozřejmě hledat další zlepšení směrem k vyšší kvalitě, efektivnosti, hospodárnosti a odpovědnosti s tím, že prioritou vedení školy zůstává přímá podpora výuky a MTZ jednotlivých atelierů a jejich prostřednictvím i jejich studentů. S tím souvisí i představa zapojit studenty aktivně do evaluačního procesu podle stanovených standardů. Rezervy jsou i v otevřené komunikaci mj. v důsledku stále nedořešených a optimálně nefungujících www stránek školy, jejichž modifikace pro aktuální potřeby a otevřenou komunikaci v rámci AVU je jednou ze stěžejních priorit již školního roku 2005/06 stejně jako zřízení internetových kiosků. Vedení AVU se dle možností bude snažit upravit pro potřebu studentů provozní hodiny některých zařízení AVU např. knihovny . Tím vším je možno zvýšit kvalitu a intenzitu vnitřního života školy.

 

AVU nemá vlastní ubytovací a stravovací zařízení a nabízí proto studentům různé alternativy ve spolupráci s ostatními vysokými školami. Udělování stipendií a jeho kritéria jsou zakotveny v nově schváleném stipendijním řádu. Vedle vlastních zdrojů má možnost AVU čerpat finanční prostředky i prostřednictvím cen udělovaných některými nadacemi (Hlávkova Nadace, Cena B. Najdenova), či jako prémie mezinárodních soutěží /Essl Award, Barcaló). AVU se i do budoucna bude intenzívně snažit tyto zdroje udržet a rozmnožit, protože prospěchová stipendia mají vzhledem ke své výši a reálným nákladům význam spíše symbolický.

           

Pedagogickou kvalifikaci mohou posluchači AVU získat absolvováním kurzů na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Jazykovou přípravu zajišťuje pro posluchače AVU Katedra jazykové přípravy AMU na základě již tradiční a dlouholeté spolupráce a záleží na samotných studentech, jak dokáží tuto nabídku využít. Při jednání s AMU bude hledána možnost získat výhradně pro potřeby školy kvalifikovaného a specializovaného angličtináře. Tělesná příprava je zajišťována na AVU individuálně, aby maximálně reflektovala specifika umělecké školy a v rámci komplexní péče o studenty přispěla k pohybovému rozvoji a splnila významné funkce kompenzační a relaxační. Edukační proces se svými formami a prostředky bude koncentrovat na plnění zejména dlouhodobých cílů zdravotních (zdatnost, psychofyzická kondice, adaptabilita) i psychosociálních. Nabídka obsahové struktury se bude i nadále řídit aktuálními potřebami studentů při respektování i jejich mimoškolních sportovních aktivit. Pevnou součástí obsahového programu zůstávají zimní a letní výcvikové kurzy s tradiční náplní lyžařskou a vodáckou.

 

Studijní neúspěšnost je v rámci AVU naprosto marginální a není proto třeba zavádět ve vyšších ročnících korekční opatření.

 

Struktura pedagogického sboru AVU je poměrně příznivá (zahrnuje v současnosti 9 profesorů, 9 docentů a 32 asistentů). Méně příznivá je věková struktura složení pedagogického sboru, která zejména v kategorii profesor je relativně vysoká. Je to důsledkem zásadní proměny AVU v roce 1990, která umožnila příchod pedagogů, kteří v období totality nemohli realizovat svoji tvůrčí a pedagogickou činnost. Jestliže AVU deklaruje pluralitu názorů a médií musí být i multigenerační školou. Generační výměna však musí probíhat kontinuálně a bez velkých zvratů, s maximálním využitím potenciálu zkušených pedagogů např. udělením statutu profesora-konzultanta. V kategorii asistentů je situace o něco příznivější, věková struktura je dána potřebou zkušených a kvalitních pedagogů schopných samostatně vyučovat. Mimořádně perspektivní je věková struktura vědeckých pracovníků, kde je 6 pracovníků v kategorii do 39 let. Vedení školy má samozřejmě eminentní zájem na dalším kvalifikačním růstu akademických pracovníků a plně ho bude podle možností podporovat, včetně cílené jazykové přípravy..

 

Více než dříve je třeba využívat při sledování výkonnosti a hodnocení akademických pracovníků a zaměstnanců školy efektivitu jejich činností. S tím souvisí i potřeba personálního auditu a zejména nutnost zlepšit a zprůhlednit systém finančního odměňování jako pružného motivačního nástroje využívaného vedoucími akademickými pracovníky a vedoucími pracovišť.

 

 

2.8. Investiční záměry a materiálně technické zabezpečení a rozvoj informačních technologií

 

            Mezi priority období roku 2006–10 patří dokončení některých stavebních akcí a příprava nezbytných investic pro dokončení komplexní modernizace celého areálu školy.

 

V současné době pokračuje náročná obnova tzv. Šalounova ateliéru na Vinohradech, kterou je třeba dokončit. Po dokončení bude objekt sloužit potřebám AVU jako ateliér hostujícího pedagoga, což předpokládá zásadní příspěvek k internacionalizaci výuky a činnosti AVU. Do konce roku 2005 by mělo být vydáno stavební povolení, v roce 2006 se předpokládá výběr dodavatele, 2007 zahájení stavby a 2008 dokončení stavby. Finanční objem cca 13 milionů.

 

Obdobně je třeba aktualizovat a dopracovat Investiční záměr na zprovoznění plenérového centra na statku Emy Destinové ve Stráži nad Nežárkou. Toto zařízení pro potřeby školy citelně chybí a bude jej možno využívat nejenom k výuce, ale celoročně i v rámci mezinárodních kontaktů případně jako záložních skladištních prostor. Do konce roku 2005 bude z účelové dotace ve výši 3 milionů objekt zakoupen. V současné době je objekt již uživatelný. Pro následné stavební úpravy a statické zabezpečení bude zpracován v roce 2006 Investiční záměr, realizace se předpokládá do roku 2008 v objemu cca 6 milionů Kč.      

           

Po složitém jednání se podařilo uzavřít s Městskou částí Praha 7 nájemní smlouvu na pronájem dvorního objektu v ulici Jana Zajíce 27. Akademie tento ateliér využívá již od roku 1970, jeho technický stav je však ve velmi špatném stavu. Skutečnost, že doba pronájmu byla stanovena na 50 let je možno přistoupit k realizaci nutné obnovy, která by umožnila efektivně a plnohodnotně tento ateliér využívat pro výuku malířské a sochařské přípravky. V roce 2006 bude vypracován definitivní Investiční záměr na tuto akci a následně bude pokračovat příprava a realizace adaptace v horizontu do roku 2008-9. Celkový objem se odhaduje na 25 milionů Kč.

 

Posledním velkým historickým objektem v majetku AVU, který potřebuje rekonstrukci, je budova pavilonu Školy architektury, dílo architektů Jana Kotěry a Josefa Gočára z let 1922 – 24. V současné době v něm vedle školy architektury sídlí Ateliér nových médií I. a VVP teorie umění. Stav této budovy je téměř havarijní a potřeba rekonstrukce a modernizace je mimořádně naléhavá. Tuto potřebu AVU opakovaně deklaruje ve všech svých materiálech od roku 1999. Při aktualizaci dlouhodobého záměru na rok 2003 bylo uvažováno s částkou 24 milionů korun. Ze strany MŠMT byla tato stavba vyškrtnuta z návrhu investičního programu na období 2003 – 2007 . Vzhledem k naléhavosti obnovy, kterou vedení AVU považuje za svoji prioritu, je opakovaně zpracováván Investiční záměr včetně zadání Stavebně-historického průzkumu, který bude následně projednán s vedením MŠMT. Úsilí vedení AVU bude směrovat k tomu, aby se tato významná kulturní památka dočkala obnovy v roce 2010, kdy bude připomenuto 100. výročí založení Školy architektury na AVU. V suterénu školy se počítá se zřízením modelárny a dílny pracovně nazvané sochařská dílna pro smíšené technologie. V roce 2006 bude formulován investiční záměr. Následně proběhne příprava a realizace obnovy objektu s termínem dokončení cca 2010. Finanční objem cca 40 milionů Kč.

 

            V souvislosti s dokončením obnovy pavilonu Školy architektury bude třeba finálně upravit i školní zahradu, včetně realizace přístěnku na sochařskou práci v plenéru a naplňovat představy zpracovaného generelu v rámci optimalizace dislokace jednotlivých ateliérů.

             

V předešlém dlouhodobém záměru byla opakovaně formulována představa řešit optimálně neutěšený stav ubytování studentů AVU (nevyhovující prostory kolejí, dlouhá dojezdová vzdálenost) novou výstavbou koleje pro pražské umělecké školy, které by vytvořily dostatečné zázemí pro kontinuální tvůrčí činnost. Na počátku školního roku 2005/2006 situaci vyřešilo získání 30 míst na nové koleji Zemědělské Univerzity na Kavčích horách a nový způsob financování ubytování studentů.

 

            Velmi významným úkolem je pokračovat v rozvoji informačních technologií, které byly na AVU budovány s velkým zpožděním až od roku 1998. Od té doby došlo k výraznému zvýšení rychlosti a propustnosti sítě (z původních 64 KB/s na současný 1 GB/s), k rapidnímu zvýšení připojených pracovních stanic, postupné computerizaci knihovny. Obdobným způsobem bude postupně zdigitalizován, zpracováván a publikován cenný Archiv AVU s historickým matrikami zachovanými od roku 1800. Podle projektu „Modernizace infrastruktury IT AVU rok 2004 – 2007“ se počítá i v dalších letech se zdokonalováním páteřní sítě školy, zlepšením její kvality, rychlosti, průchodnosti a bezpečnosti. Podle tohoto projektu bude škola do roku 2007 připojena do sítě internet rychlostí 10 GB/s. Zvýší se také stabilita sítě vybavením zdroji záložního napájení a systémem zálohování kritických dat.

 

Pořizování společného přístrojového vybavení vychází z každoročního průzkumu potřeb jednotlivých pracovišť a je konzultováno s Radou informačních technologií.

 

V reakci na dlouhodobou potřebu zavedení jednotného informačního systému, který by podpořil vzdělávací proces i řízení školy, vedla AVU úspěšná jednání se Západočeskou univerzitou v Plzni o nasazení informačního systému IS/STAG; zatím je v pilotním provozu studijní agenda, plánuje se napojení na ekonomický systém školy, na bázi systému bude vystavěn nový web a portál školy.

 

Na rozvoji informačních technologií spolupracují (kromě ateliérů zabývajících se výukou nových médií) v gesci kvestora tři hlavní subjekty: Rada informačních technologií, Digitální laboratoř a Správa sítě.

 

Poradním orgánem rektora, který by měl stanovovat strategické a dlouhodobé cíle v oblasti využití zdrojů IT v akreditovaných studijních programech, je Rada informačních technologií.

 

Digitální laboratoř, odborné pracoviště školy v oblasti informačních a audiovizuálních technologií, zprostředkovává praktický kontakt s moderními technologiemi všem studentům a zaměstnancům školy. Vzhledem ke svému univerzálnímu postavení zpracovává IT agendu týkající se školy jako celku (správa licencí, redakce školního webu, tvorba a správa digitálního archivu atd.). V reakci na vzrůstající úlohu nových médií a komunikačních technologií v procesu výuky pořádá Digitální laboratoř kurzy zaměřené na zvyšování počítačové gramotnosti a má zpracované konkrétní požadavky na rozšíření a modernizaci využívaných zařízení v horizontu 3 let.

           

Správa sítě zabezpečuje provoz a rozvoj informatické infrastruktury školy. Od roku 1998 je tato služba outsourcována soukromým subjektem. Správa sítě je spolehlivý a flexibilní partner vedení školy spolupracující při řešení požadavků v oblasti IT na AVU a širokou škálou nabízených služeb. Prioritou je zlepšení komunikace s Radou informačních technologií a celkové silnější začlenění do IT aktivit AVU v Praze.

 

            Vedle nových technologií je třeba samozřejmě potřeba rozvíjet a inovovat i vybavení ateliérů orientovaných na klasická média a především optimalizovat provoz náročných a drahých zařízení, například i prostřednictvím zaangažování skutečně špičkových odborníků z praxe v rámci Rozvojových projektů.

 

Vzhledem k tomu, že v příštím období nebude docházet k plošnému navyšování rozpočtu neinvestičních výdajů, Akademie bude klást velký důraz na zpracování kvalitních projektů, které budou podány v rámci Rozvojových programů. Předpokládá se, že v nebližší budoucnosti bude podána celá řada projektů na rozvoj „klasických“ oborů, které jsou v současné době značně podfinancovány. Významná pozornost bude přirozeně věnována i inovaci dílenského a laboratorního zázemí, posílení infrastruktury výuky, vědy a výzkumu a řízení školy spolu s optimalizací prostorových a technologických kapacit a stanovení jasných provozních pravidel v rámci vnitřních předpisů. Paralelně budou dle potřeby jednotlivých škol a pracovišť zlepšovány podmínky Materiálně technického zázemí provozu ateliérů a dílen a kabinetů KTDU mj. i s využitím Rozvojových projektů, které se připravují v gesci kvestora AVU. Transformační rozvojové programy budou i v budoucnu zaměřeny do čtyř hlavních oblastí:

  • modernizace infrastruktury informačních technologií
  • realizace programů celoživotního vzdělávání
  • podpora vědecko-výzkumné činnosti
  • rozvoj internacionalizace

 

AVU bude navazovat i na své velmi úspěšné aktivity při získávání účelových grantů z Fondu rozvoje vysokých škol a prověří přirozeně i možnosti zapojení společných projektů do Strukturálních fondů EU.

 

 

 

 

2.9. Naplňování cílů z hlediska poslání vysoké školy

 

 

Umělecké Akademie se z mnoha hledisek výrazně odlišují od ostatních vysokých škol zejména vysokou mírou finanční náročnosti přepočtenou na jednoho studenta, relativně nízkým počtem studentů na jednoho pedagoga (na AVU poměr 5,5), poměrně dlouhou dobou studia, nízkou „propadovostí“ (na AVU v roce 2004 1 student, v roce 2005 1 student podmíněně) a dlouhodobě stabilizovaným a nepříliš vysokým počtem posluchačů, kteří jsou pečlivě vybírání třemi koly přijímacích talentových zkoušek (pro ilustraci na AVU dlouhodobě cca 550 přihlášených a cca 40 vybraných). Jakkoliv jsou tyto vymoženosti bohužel často vnímány jako luxus, je třeba je jednou provždy definovat jako základní existenční podmínky kvalitně fungujícího vysokého uměleckého školství.

 

Z hlediska skutečnosti, že čtyři samostatné umělecké vysoké školy v ČR různého oborového zaměření (AMU, JAMU, VŠUP, AVU) jsou charakterizované svým stabilizovaným počtem studentů, který nehodlají ve svém bytostném zájmu rozšiřovat, je třeba litovat, že byl opuštěn dlouholetý a ověřený systém financování vysokých škol prostřednictvím indexu. Z ohledem na skutečnost, že celkový objem finančních prostředků čerpaných z rozpočtové kapitoly vysokých škol pro umělecké školy je procentuelně velmi nízký (blíží se 3 %) je třeba chápat finanční podporu vysokých uměleckých škol nejenom v rovině financování příslušných studijních programů, ale i v širší poloze podpory umění a kultury a humanizace společnosti, zcela v souladu s civilizačními trendy i vládou přijatými zásadami podpory a umění a nejnověji i Strategií trvale udržitelného rozvoje a Strategií hospodářského růstu, kde se explicitně hovoří „o podpoře soudobé umělecké tvorby a vytváření podmínek pro tvorbu nových kulturních hodnot“, což je zajisté příklad i uměleckých škol.

 

Akademie výtvarných umění v Praze je z těchto všech škol zdaleka nejmenší, nečlení se na katedry a realizuje výuku v jediném akreditovaném studijním programu. Právě toto komorní měřítko je jejím hlavním specifikem a zároveň i velkou výhodou i nevýhodou (Pro ilustraci v roce 2005 měla AVU 274 studentů, 50 akademických pracovníků, 6 vědeckých pracovníků – pro srovnání na VŠUP 450 studentů). Bez přímé podpory státu se AVU neobejde, protože s ohledem na nekomerční charakter umělecké tvorby zde pěstované jsou a budou možnosti získávání dalších finančních zdrojů velmi omezené (vedlejší hospodářská činnost, sponzoring). Rozdělování financí podle kriteria počtu posluchačů a jejich uplatnění na trhu práce považujeme pro umělecké vysoké školy za nevhodný a krátkozraký. Kvantita je pro AVU prázdný pojem, protože 1000 průměrných umělců, kteří prošli školou neznamená vůbec nic, na rozdíl tisícovky průměrných chemiků a lékařů, kteří se v praxi dobře uplatní. Převaha kvantitativních kritérií může do budoucna přinést i zásadní ohrožení klíčového modelu ateliérové výuky, už s ohledem na tragické zkušenosti se zahraničím (např. Belgie, Španělsko, Itálie) a na zřetelnou snahu ostatních univerzit akreditovat výhodněji dotované umělecké studijní programy. Velkou zátěž, ale zároveň i obrovský kapitál, pro AVU představuje fakt, že rozvíjí svoji činnost v historických památkových objektech, které byly nedávno náročně obnoveny a rekonstruovány. S tím souvisí nadstandardní provozní náklady a mimořádná finanční náročnost vstupů a výstupů. V této souvislosti je třeba konstatovat, že povinností vysoké umělecké školy je zajišťovat nabídku studia oborů výtvarného umění v plné komplexnosti a rovnováze právě na rozdíl od jednotlivých vybraných programů na jednotlivých fakultách či institutech. To samozřejmě přináší další prohloubení finanční náročnosti ve smyslu garance za velmi úzce vyprofilované a finančně náročné obory (restaurování výtvarných děl, nová média apod.).

 

Pokud má tedy platit deklarovaná zásada, že školy budou financovány nikoliv podle názvu studijních programů, ale podle jejich obsahu, je nutno v tomto smyslu odlišit koeficient u samostatných uměleckých škol od fakult či institutů s akreditovaným uměleckým studijním programem.

 

            Je samozřejmě povinností školy hledat v této situaci i další možné diverzifikované finanční zdroje prostřednictvím vlastní hospodářské činnosti eventuelně sponzoringu a mecenášství. Teprve v nedávné době se na AVU realizovaly placené kurzy pro veřejnost jak v rámci programů Celoživotního vzdělávání tak i v gesci školy (večerní kreslení, letní malířské kurzy). Počítá se s dalším pokračováním těchto aktivit v souladu s kapacitními možnostmi školy a prioritou výukových programů. Nová vnitřní směrnice pro hospodářskou činnost AVU upravuje i režim výstupů technologických laboratoří a výzkumných center směrem k veřejnosti. V intencích novely autorského zákona se připravuje i právní ošetření uměleckých děl, na jejichž vzniku měla škola nějakou formou finanční podíl. Výhledově bude posílena činnost PR v souvislosti s potřebou zviditelňování AVU. Počítá se i se zintenzivněním činnosti oddělení vnějších vztahů s vizí zajištění obdobné mecenášské podpory, jakou byla v minulosti aktivita nadace Milana a Jany Jelínkových.

 

Lze konstatovat že při naplňování hlavních cílů a poslání vysoké školy se dosavadní model a strategie činnosti osvědčily a AVU je dlouhodobě stabilizována z hlediska struktury, programu i rozsahu a objemu své základní činnosti. Jejím specifikem zůstanou i do budoucna relativně obecně obsahy studijních plánů, které jsou konkrétně naplňovány kreativní osobností vedoucího pedagoga. Za stabilizovaný lze pokládat i počet posluchačů, který odpovídá potřebám, umožňuje kvalitní výběr. Do budoucna se nepočítá s radikálním nárůstem počtu posluchačů s ohledem na existující kapacity a individuální charakter výuky. Vedení školy se zcela vědomě a programově brání podlehnout svůdné myšlence mechanického zvyšování počtu posluchačů a získat tím větší finanční prostředky, protože tento postup pouze roztočí inflační spirálu a zničí kvalitu. V případě inovace některých studijních oborů (další specializace u restaurátorů apod.) lze zvažovat nízký nárůst studentů přijímaných v I. ročníku za předpokladu přísnější selekce na konci prvního studijního roku případně mírné korekce a přeskupení v návaznosti na aktuální vývoj umělecké scény i civilizačních priorit.. V dlouhodobé bilanci do roku 2010 by však tento růst neměl přesáhnout řádově 8 % tj. 20 posluchačů. Se vším důrazem je však třeba připomenout, že přesně stanovené kvóty přijímaných studentů na Akademii (a vysoké umělecké školy obecně) nelze naplánovat s ohledem na nevyzpytatelný příliv a odliv talentů.

 

AVU prošla v roce 1990 naprosto zásadní reformou, která zcela změnila její filozofii. To však samozřejmě neznamená, že je možno stávající institucionální systém zakonzervovat. Naopak je potřeba kontinuálně inovovat jednotlivé oborové studijní curricula a zvyšovat a prohlubovat kvalitu, jejímiž garanty by měli být odpovědní studenti a morálně a umělecky vyzrálé osobnosti vedoucích pedagogů a průběžná evaluace založená na reflexi výstupů z AVU směrem k odborné i široké veřejnosti doma i v zahraničí. To vše s vědomím ošidnosti jakéhokoliv objektivního měření kvality uměleckého díla. Dosavadní vývoj směřuje k posílení autonomie jednotlivých ateliérů a kompetencí a odpovědnosti vedoucích pedagogů za předpokladu pregnantně formulovaných programů a zpětné vazby směrem ke studentům ike koncepci a směřování školy, reflektované akademickou obcí i odbornou veřejností.

 

 

3. Internacionalizace

 

 

3.1. Vzdělávací činnost

 

            O významu mezinárodních kontaktů pro uměleckou vysokou školu AVU netřeba pochybovat. Po roce 1990 došlo v tomto ohledu k naprosto zásadní proměně intenzity přímých kontaktů, které i v kontextu našeho členství v EU a role kultury a umění v procesu globalizace nabývají na svém významu. AVU je zapojena do mezinárodních výměnných programů SOCRATES/ERASMUS a SCART a realizuje tyto programy ve formě tří až čtyřměsíčních studentských výměn a stáží a týdenních stáží pedagogů. Počet škol, které jsou do tohoto programu zapojeny mírně stoupá (v roce 2005 již 13 škol v Evropě). Tuto síť je nutné neustále zkvalitňovat a inovovat. Dosavadní partneři jsou tradiční a osvědčení a pro posluchače naší školy atraktivní.

           

Významným doplňkem jsou pravidelné kontakty a realizované výměny na základě dlouhodobě uzavřených a flexibilních bilaterálních dohod s tradičními partnery tzn. na principu reciprocity. (V roce 2005 12 takových partnerů z toho 7 mimoevropských – celkem tedy 25 bilaterálních kontaktů.) Do budoucna AVU usiluje o udržení těchto podnětných kontaktů, které zásadním způsobem přispívají k rozvoji posluchačů, a jejich případné rozšíření (v jednání Polsko, Slovinsko, Rusko) o státy mimo Evropu, například Čínu, Peru či Jižní Afriku. Kromě institucionálních výměn AVU intenzívně podporuje individuální kontakty studentů (tzv. free movers) a napomáhá jejich realizaci a to oběma směry. Velmi potěšitelný je neklesající zájem zahraničních studentů o studium na AVU a realizaci stážových a výměnných pobytů, který vypovídá o vysokém renomé Prahy jako uměleckého a kulturního centra. Nadstandardní vztahy pojí AVU se sesterskou vysokou školou VŠVU v Bratislavě.

           

            Pozitivní zkušenosti získala škola v rámci udělování interních grantů na mezinárodní mobilitu, které byly hojně a efektivně využívány jednotlivými ateliéry . S touto činností bude po precizaci pravidel rozdělování interních grantů dále pokračováno.

 

Do internacionalizace vzdělávací činnosti se promítá i účast našich studentů na různých přehlídkách a soutěžích určených posluchačům uměleckých škol, participace na letních školách v zahraničí, pravidelné pořádání letních škol pro zahraniční studenty přímo na AVU, intenzivní výstavní činnost, dlouhodobá spolupráce s Centrem nových technologií, s Centrem E. Schieleho v Českém Krumlově a Nadací a centrem současného umění. Za velmi významné považuje vedení školy pořádání zahraničních odborných exkurzí, organizovaných v rámci výuky Katedrou teorie a dějin umění či jednotlivými ateliéry v rámci jejich ateliérových rozpočtů. Jejich význam je naprosto zásadní a proto tyto cesty za poznáním světových galerií, významných kulturních památek a prestižních výstav a uměleckých přehlídek bude v neztenčené intenzitě dále rozvíjen.

 

            Mobilita studentů je v rámci existující kapacity školy a počtu studentů na výjimečně vysoké úrovní z hlediska četnosti kontaktů. Jako žádoucí se jeví podpořit mobilitu zejména mladých pedagogů a využívat efektivněji krátkodobé návštěvy pedagogů ze zahraničí. Mobilitu usnadní příprava kreditního systému ECTS, který je od roku 2004 ve fázi příprav.

 

            V oblasti mezinárodní spolupráce v oblasti výuky zatím AVU nepřipravuje společný studijní program s některou ze zahraničních škol. Po dokončení obnovy tzv. Šalounova ateliéru v Praze na Vinohradech se počítá s tím, že tento ateliér bude určen pro pobyty hostujících profesorů. Náplň a program tohoto ateliéru tedy svým způsobem bude fungovat jako společný studijní projekt Akademie a zahraničního partnera. Tento úkol lze považovat za jednu z priorit AVU v rámci procesu internacionalizace

 

            Přístup na AVU ve smyslu přijímacího řízení je zcela demokratický a otevřený a zahraniční uchazeči mají naprosto stejné podmínky jako studenti domácí. Rozhodující je pouze míra talentu a předpoklady ke studiu. Každý rok tvoří podíl zahraničních studentů na AVU zhruba 15 % všech posluchačů, což je orientační číslo, které přirozeným způsobem zajišťuje potřebnou diverzitu a otevřenost a lze předpokládat, že při stejně živém zájmu o Prahu jako uměleckou metropoli se udrží i do budoucna. V případě potřeby výuky v cizím jazyce může AVU využít spolupráce a nabídky programu, který je nově akreditován na VŠUP. I nadále se počítá s intenzivnější integrací zahraničních studentů ASVU do života AVU, pořádáním jazykových kurzů češtiny případně realizací specielních kurzů či odborných exkurzí.

 

            AVU je členem Evropské ligy uměleckých škol (ELIA), Mezinárodního sdružení uměleckých restaurátorských škol (ENCoRE).

 

 

3.2. Výzkum a vývoj

 

            Internacionalizace ve výzkumu a vývoji se týká zejména VVP zaměřeného na Moderní umění po roce 1945. Toto pracoviště již tradičně spolupracuje se zahraničními partnery při tvorbě internetové databáze a bibliografie a při přípravě společných výstavních projektů. Dosavadní zkušenosti jsou příslibem dalšího intenzivního rozvoje těchto vztahů. Spolupráce bude pokračovat zejména na bázi evropského projektu sítě uměleckých archivů a databnk Netzwerk – Projekt fur Kunstarchive und Databanken. Mimo to se ve spolupráci s nakladatelstvím Cantz Verlag se připravuje vydání německé verze antologie teoretických textů a manifestů týkajících se českého výtvarného umění po roce 1945.

           

Restaurátorské VVP bude mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji i nadále rozvíjet především na bázi členství restaurátorské školy v Mezinárodním sdružení restaurátorských škol ENCoRE. Tato instituce sdružující umělecké restaurátorské školy na vysokoškolské úrovni usiluje v rámci EU o zvýšení kvality restaurátorského oboru. Zajišťuje výměnu odborných informací a koordinuje mobilitu pedagogů, studentů a vědeckých pracovníků v oboru.

 Úzce s tím souvisí i otázka mobility pracovníků ve výzkumu a vývoji, která však svým charakterem jen výjimečně přesáhne zažitou formu krátkodobých studijních pobytů.

 

Vytvoření AccessGrid uzlu na AVU pro specifickou aplikaci „Video-konzultace“ – využití videokonferenčního přenosu v High Definition kvalitě při konzultaci výtvarného či restaurátorského postupu s partnerským pracovištěm kdekoli na světě (viz bod 2.8) - představuje prestižní využití vysoce sofistikované gridové technologie pro mezinárodní spolupráci v oblasti výtvarného umění. Pro klasické obory, jako jsou malířská a sochařská tvorba a zejména restaurátorství, kde byla možnost on-line mezinárodní spolupráce doposud limitovaná nedostatečnou kvalitou přenášené obrazové informace, by tato aplikace představovala velmi významné rozšíření hranic internacionalizace v oblasti výtvarného umění. V rámci ČR půjde o prvenství v podobném využití této technologie, v celosvětovém měřítku o zařazení do čela výzkumu a vývoje v oblasti e-learningu.

 

 

 

3.3. Lidské zdroje

 

            Jakkoliv se jazykové kompetence studentů a akademických a administrativních pracovníků postupně zkvalitňují, jsou v této oblasti stále citelné rezervy. Nejpříznivější je zřejmě situace v kategorii studentů, která je dána obecně větším akcentem na jazykovou přípravu na základních a středních školách. Pozitivem je jistě i průběžná jazyková výchova, která je jako povinná součást výuky integrována do studijních plánů. Realizuje se prostřednictvím katedry jazyků AMU a vedle angličtiny jsou nabízeny i možnosti eventuelního výběru italštiny a francouzštiny, které jsou pro oblast umění stále významné. K větší jazykové kompetenci přispívají samozřejmě i stážové pobyty a kontakt se zahraničními studenty na Akademii. Složitější je situace u akademických pracovníků, kde je potřeba jazykové kompetence sledovat a zdokonalovat spíše individuálně dle osobních dispozic a potřeb jednotlivých pedagogů. Obecně platí, že u mladších a nastupujících pedagogů je situace příznivější. Pro vybrané administrativní pracovníky jsou organizovány specielní jazykové kurzy s kterými se počítá i do budoucna.

 

            Vedení AVU bude i v budoucnu věnovat otázce zvyšování jazykové kompetence zvýšenou pozornost. Představuje totiž základní předpoklad k rozvoji mobility. Dalším předpokladem, který byl naplněn, je existence vlastní (byť skromné a omezené) ubytovací kapacity pro realizaci výměnných pobytů a stáží. K větší intenzitě a kvalitě mobility by zajisté přispěla informační setkání s absolventy zahraničních stáží, kteří by novým kandidátům mohli předat konkrétní a užitečné podněty a informace. Organizací těchto setkání bude pověřeno zahraniční oddělení.        

 

Začlenění AVU do projektu eduRoam pro podporu IP mobility a roamingu v rámci české sítě národního výzkumu a vzdělávání (blíže popsané v bodě 2.6) umožní všem zahraničním studentům a návštěvníkům snadné a kvalitní připojení k síti internet kdekoli na půdě školy, uživatelům sítě AVU vyplyne odpovídající možnost připojení na partnerských institucích po celém světě.

 

 

4. Kvalita a excelence akademických činností

 

4.1. Hodnocení činnosti

 

            Pravidla hodnocení AVU definuje článek 17 Statutu AVU. Proces hodnocení respektuje specifika AVU jako vysoké umělecké školy a skutečnost, že výstupy výuky jsou nekvantifikovatelné. Sleduje především jak organizace a řízení činností, aplikace studijních plánů a personální obsazení vysoké školy přispívá k plnění poslání a hlavních úkolů AVU. Dále sleduje periodicky kvalitu výsledků tvůrčí činnosti studentů a pedagogů a jejich reflexi uměleckou kritikou a odbornou veřejností. Dosavadní zkušenosti s hodnocením naznačují, že data, která je vůbec možno brát objektivně v úvahu může poskytnout až celý komplex hodnocení. Hlavním smyslem evaluace je však především je reflexe směrem dovnitř školy ve smyslu ozdravování kvality vnitřního života školy.

 

            Systém vnitřního a vnějšího hodnocení školy probíhá periodicky několika formami.

Tou základní je náročný systém vnitřního hodnocení studentů, který má určité odlišnosti od běžně zavedených modelů. Klasifikaci v hlavním předmětu ateliérové výuky navrhuje vedoucí pedagog a vyjadřuje se k ní nezávislá komise složená z akademických pracovníků školy (většinou 5 – 6ti členná). V současnosti se uvažuje o častějším začlenění externích členů komise. V rámci ročníkových postupových komisí představí posluchač komisi výsledky své roční práce, které doplní textem teoretické obhajoby. Na základě veřejné diskuse (za účasti ostatních studentů) potom komise, vždy bez účasti příslušného pedagoga, navrhne konečnou známku, která je předmětem jednání kolegia akademických pracovníků, které v případě zřejmých disproporcí či návrhů na známku neprospěl řeší opakovaně finální kvalifikaci přímo nad uměleckými díly a za účasti všech vedoucích pedagogů. Obdobně náročně jsou hodnoceny i obhajoby diplomových a doktorských prací.

 

            Znalosti z dějin umění a architektury jsou souhrnně prověřovány prostřednictvím souborné státní zkoušky, kterou studenti absolvují v 5. ročníku a která je podmínkou postupu do diplomového ročníku. Zkoušce předchází písemný test, je komisionelní a členy komise jsou i externisté z praxe či jiných uměleckých škol.

 

 Další formou vnitřní evaluace je svod informací o činnosti jednotlivých akademických pracovníků a ateliérů. V rámci výroční zprávy o hodnocení činnosti jsou zveřejňována podrobná Curricula jednotlivých akademických pracovníků, která sumarizují jejich pedagogickou, uměleckou i veřejnou a publikační činnost. Obdobně dokumentují svoji činnost jednotlivé ateliéry. Nástrojem udržení a prověření kvality je i zásada termínovaných úvazků jednotlivých akademických pracovníků a periodicky opakované konkurzy, které jsou optimální příležitostí k reflexi a hodnocení činnosti jednotlivých ateliérů a pedagogů.

 

            Konečně AVU je veřejnou institucí, která pravidelně představuje výsledky své pedagogické i tvůrčí činnosti veřejnosti. Děje se tak prostřednictvím dnů otevřených dveří, výstav v galerii AVU, velké výstavy na závěr školního roku a tradiční výstavy diplomantů v Národní galerii. Krom toho ve spolupráci s řadou dalších institucí a subjektů jsou představovány práce pedagogů i studentů (velmi častou formou společné prezentace ateliéru) na mnoha místech v Praze i po celé republice. Všechny tyto výstavy jsou nejen posuzovány odbornou a laickou veřejností, tedy návštěvníky, ale i prostřednictvím kritik a recenzí v odborných periodikách (Ateliér, Umělec, denní tisk). Tato hodnocení jsou potom na AVU zveřejňována a stávají se tématy odborných i kuloárových diskusí. Do této diskuse budou aktivněji zapojeni členové Katedry teorie a dějin umění, případně budou požádáni o názor externisté mimo školu.

 

            V roce 2005 proběhl první pokus o hodnocení kvality vzdělávací činnosti studenty, prostřednictvím studentské komory Akademického senátu. Výsledky tohoto šetření budou předány Katedře kulturologie s žádostí o realizaci regulérního a profesionálního výzkumu a jeho vyhodnocení, s kterým se počítá během roku 2006. Souběžně bude jako základní východisko aktualizována SWOT analýza současné situace na AVU, která poslouží i jako východisko zkvalitnění řídících procesů. V roce 2008 by měla proběhnout ve spolupráci se zahraničními školami a institucemi kvalifikovaná vnější evaluace činnosti školy ve všech jejích oblastech.

           

Jedním z klíčových kriterií měření kvality je uplatnění absolventů v praxi. Právě v oblasti volného umění je však složité tuto kategorii hodnotit – možná ještě složitější než v uměleckých školách zaměřených na interpretaci či užité umění. Vzhledem k nepraktičnosti, ekonomické „neužitečnosti“ a relevantnímu hodnocení uměleckých děl nelze vypracovat objektivní hodnocení kvality absolventů i objektivně posoudit jejich „úspěšnost“ na trhu práce. Tu je možno posoudit až s dlouhodobým odstupem při bilancování určité ukončené generační etapy. V podmínkách AVU se proto jeví jako zcela absurdní monitorovat situaci na trhu práce, analyzovat poptávku a uplatnění absolventů, definovat preferenční obory či zkoumat nabídku studijních oborů se společenskou potřebou. To však neznamená, že by AVU měla rezignovat na využití poznatků svých absolventů k reflexi vlastní činnosti např. v rámci specielní dotazníkové akce apod.

 

Při hodnocení absolventů je pak třeba přihlédnout k tomu, že je většina absolventů nedílnou a viditelnou součástí české výtvarné scény a v mnoha případech úspěšně reprezentuje českou kulturu na mezinárodním fóru. Pro školu může být přínosné založit Klub absolventů AVU.

 

 

 

4.2. Moduly, kredity

 

            V podmínkách AVU stále probíhají intenzivní vnitřní diskuze o formě aplikace kreditního systému. Kreditní systém má pro AVU do budoucna význam především pro podporu zahraniční mobility a proto se v tomto smyslu připravuje kreditní systém ECTS. Ten se stane navíc i základem hodnocení studentů podle přijatých standardů, bude podmiňovat mobilitu studentů a zvýší svobodu jejich výběru. AVU však i nadále sleduje a vyhodnocuje zkušenosti s dosavadním vyhodnocením zavedení strukturovaného studia a kreditních systémů především na ostatních vysokých uměleckých školách a na jejich základě bude hledat optimální cestu, která bude respektovat podmínky a představy AVU.

 

            S tím úzce souvisí rozšiřování a diverzifikace nabídky doplňkových kurzů a teoretických přednášek (i krátkodobých), zvýšení počtu volitelných předmětů a koordinace nabídky i jiných vysokých uměleckých škol zejména VŠUP a FAMU. Touto činností se bude v budoucnu intenzívně zabývat Katedra teorie a dějin umění. Tento proces by měl vyústit v inovaci již uskutečňovaných studijních programů a lze jej chápat jako jednu z priorit příštího období.

 

 

  1. Závěr

 

Základním úkolem AVU do roku 2010 tedy zůstává v první řadě úsilí uhájit její specifika a zachovat a postupně zlepšovat dosavadní standard, který je zároveň základní podmínkou udržení a rozvoje kvality výstupů, založených na individuálním studiu a všestranném rozvoji tvůrčí činnosti a vzdělanosti v kontextu rovnoprávného postavení a spolupráce s ostatními vysokými školami v České republice i v zahraničí.