Pražské veduty 18. století: Čepelákův lis v Muzeu hlavního města Prahy

foto: Instalace Čepelákova lisu v MHMP Doc. Magdalena Vovsová AVU, Jakub Kamas MHMP

Pražské veduty 18. století: Čepelákův lis v Muzeu hlavního města Prahy
15. 3. 2017 – 4. 6. 2017
Muzeum hlavního města Prahy
Na Poříčí 52, Praha 8
denně kromě pondělí 9 - 18
 
V rámci výstavy Pražské veduty 18. století je představen jedinečný soubor měděných tiskařských desek výučních listů pražských cechů z druhé poloviny 18. a počátku 19. století. Originály desek, obsahující celkové pohledy na Prahu, jsou prezentovány společně s otisky vytvořenými v Grafických dílnách AVU v Praze. Při tisku byl pořízen videozáznam, který je součástí výstavy. Inspirována technologií 18. století jsem navrhla autorům výstavy představit veřejnosti konstrukci hlubotiskového lisu bez převodu, který dokončil prof. Ladislav Čepelák (1924 – 2000), dlouholetý pedagog AVU v Praze, v roce 1985. Vzhledem k tomu, že   od konce 80. let minulého století nebyl lis používán soustavně a od Čepelákova úmrtí na něm nikdo netiskl, konzultovala jsem při jeho revitalizaci. Zabezpečilo jí, včetně ošetření ozářením,  Muzeum hlavního města Prahy. Poté jsem na něm úspěšně provedla tisk z hloubky. Přesto, že jsem se částečně zúčastnila stavby lisu od počátečních úvah do závěrečné realizace, byla jsem překvapena jeho účelností a důmyslným řemeslným zpracováním.
Čepelák pracoval ručně a mohl využívat pouze možnosti trhu socialistického Československa.  Použil plány Abrahama Bosseho uvedené v publikaci De la manière de graver à l'eaux-forte et au burin z roku 1645, v prvním grafickém manuálu na světě. Nejdříve pracoval na zvětšených nákresech, které si musel upravit. Spojovací materiál, přítlačné šrouby a spodní válec jsou z kovu, vše ostatní ze dřeva. Jako zkušený řemeslník neopomněl lis opatřit mazacími otvory pro snadný pohyb válců v pouzdrech bočnic. Na rozdíl od Bosseho není u Čepelákova lisu horní záklop, kdy se žádoucího přítlaku při tisku docilovalo vkládáním podložek nad pouzdro válce,  ale přítlačné šrouby, které umožňují citlivější nastavení.
Výstava se stala výjimečnou příležitostí představit tiskové vlastnosti konstrukce lisu, který se používal do 19. století. Na Čepelákově lisu v určených dnech před veřejností tiskne matrici malého formátu Adam Panáček z ateliéru Grafika I. doc. Dalibora Smutného. Při tisku velkého formátu tiskové desky bylo k otáčení kormidla zapotřebí dvou osob.
 
                                                                                                       Magdalena Vovsová