Doktorandské sympozium 2019

18.11.2019 - 22.11.2019
9:30-14:00
Akademie výtvarných umění v Praze
U Akademie 4 Aula
Praha 7
Czech Republic

DOKTORANDSKÉ SYMPOZIUM 2019
 
po 18. 11.
přednáška + workshop
9:30–11:00, aula
doc. PhDr. Michal Pullman Ph.D. (Filozofická fakulta UK)
Přednáška:
Revize historie.
Jak může revize zažitých historických obrazů proměnit současnost

Zájem o minulost má mnoho podob, sahajících od (antikvářského) sběratelství přes odborné historické bádání a diskuse až po politický aktivismus. Jakkoliv nejsou hranice mezi těmito přístupy vždy jasně vymezitelné, různým podobám zájmu o minulost odpovídají nejen odlišné motivace, ale i používané pojmy a reakce na alternativní výklady.
Odborné dějepisectví se pohybuje mezi dvěma póly - nutností odstupu od zkoumané historické látky, který je předpokladem reflexe, na straně jedné, a skutečností, že výklad dějin je místem a prostředkem utváření kolektivních identit, na straně druhé. Proces historizace, který z tohoto napětí pramení, je pokusem zasadit aktéry, jejich jednání a motivace, do širších společenských a kulturních souvislostí. A vysvětlit jednání lidí a jejich motivace nikoliv vzhledem k "cíli", k němuž domněle dějiny směřovaly (reformaci, zformování národa, pádu habsburské říše, zhroucení komunismu), nýbrž s respektem k otevřenosti možných cest a vývojových linií. Historizace je snahou vysvětlit jednání aktérů v daném historickém kontextu - jak chápali svoji důstojnost, kde byli ochotni respektovat státní autoritu a kde už nikoliv, jak vykládali svoji minulost atd. Historizace usiluje o otevřený přístup k minulosti: aktéři nebyli jen urychlujícím či brzdícím prvkem velkých procesů, průkopníky pokroku či naopak „slepou uličkou“ dějin, nýbrž se v určitých (hospodářských, politických etc.) podmínkách sami rozhodovali o tom, co pro své životy považovali za důležité. A úkolem historičky/historika je jejich jednání v (hospodářském, politickém) kontextu vysvětlit, nikoliv onálepkovat.
Jelikož tento přístup překonává teleologické vidění času i apriorní kategorie dobra a zla (neboť i tyto kategorie historizuje), dostává se někdy do podezření politicky motivovaného revizionismu. 
 
 
út 19. 11.
10:00–11:30, aula
Mika Hannula Ph.D.
Přednáška:
What Is It Good For?
Theory and Practice, Methodology and Interpretation in Artistic Research

 
Key Concepts: critical and reflexive practice, continuity, commitment, collectivity, democracy of experiences, plurality of methods, deepening and sharing practice-based situated and embedded knowledge.
 
Two mottos:
1) Democracy of Experiences
2) Methodological Abundance
 
Main talking points:
#1 Practice
Practice as a critical, self-reflexive and open-ended process (Aristotle), Asking: what is that you do when you do what you do – situated and with a long-term commitment?   
 
#2 Historically Effected Consciousness (Hans-Georg Gadamer)
Awareness of the tension and interplay between past, present and the future. It is a question of contextualization: where do you come from? Who is that you talk and deal with, and with whom do you relate to and with?
 
#3 Social Imagination
Connecting the Dots, freedom and responsibility of interpretation (C. Wright Mills) Inter-dependency between a) the person, biography, 2) the society, its structures, and 3) practices, its past, present and future articulations and actualizations.
 
What is it good for: to support and to enable a person to do and to achieve what one strives to achieve in a more meaningful, deep-seated and even better way, a give-and-take process of both individual and collective engagement and development.
 
www.mikahannula.com
 
 
st 20. 11.
10:00–17:00
Konference:
Mezi vizuální performance a divadlem
pořádá Mgr. et MgA. Jana Orlová (AVU)
 
čt 21. 11.
10:00–11.30, aula
Radan Haluzík Ph.D.
Přednáška:
Barevně palčivá reflexe světa.
Antropolog mezi bojovníky guerillových armád, křovím městských periferií či paláci asijských a afrických zbohatlíků. Metody sociální antropologie jako nástroj a podnět umělecké práce?

 
Jak pracuje sociální antropolog; a k čemu je to dobré? Může toho
využít například (nejen konceptuální) umělec? Jak se zkoumají třeba
vojáci přímo ve válce? A jak se dostat do vil lidí, kteří rychle přišli k penězům, v téměř dvaceti zemích od Východní Evropy přes Asii, Afriku až do Mexika? (A na co se jich ptát; a budou se s vámi vůbec bavit?) Jak se zkoumají opuštěná místa uvnitř našich měst a lidé i přízraky, kteří je obývají? Jak souvisí estetika výše uvedených míst/paláců/bojovníků s politikou? A co to znamená pro umělce?
 
Pá 22. 11.
12:30–14.00, aula
Ondřej Buddeus, Ph.D.
Přednáška:
Fígly fikce.
Mapování pravidel fikčního prostoru.

Fikce je kulturní jev z oblasti lidské imaginace, s nímž zacházíme zdánlivě přirozeně – jsme schopni ho intuitivně vnímat i vytvářet. Podíváme-li se na fikci zblízka, ukáže se její konstruovanost. Dynamika tohoto konstruktu se opírá o soubor nesamozřejmých daností, bez nichž se hroutí: je založena ve specifickém typu vztahování a izolace, perspektivnosti, mezerovitosti, jednosměrnosti, cirkulární reference, relativní pravdivosti ad. Přednáška se zaměří na fikčnost (řeč bude především o fikčních artefaktech, nikoli o politické fikci, propagandě, reklamě apod.)  a její pravidla se zvláštním zřetelem na imaginární prostor, který jejím prostřednictvím vytváříme. Bude vycházet především z teorie fikčnosti rozpracované v literární vědě s přesahy do dalších médií.