Malířky v českém umění a (ne)existence ženské malby
školitel: MgA. Josef Bolf, Ateliér malby 3
 
Doktorský projekt se zabývá institucionalizovanými rodovými nerovnostmi v oblasti umění s důrazem na médium malby a mistrovské ateliéry, ve kterých se malba na českých školách vyučuje. Navazuje na přístupy z oblasti feministických teorií umění, které se zaobírají uměním tvořeným ženami i samotnou uměleckou praxí vybraných umělkyň.
 
Práce ukazuje, že kánon umění tak, jak byl chápán v modernismu, je pro 21. století aktualizován pouze do té míry, dokud nenarušuje jeho genderově podmíněnou strukturu. Přetrvávající nerovnosti zkoumám specificky na příkladu devadesátých a nultých let s ohledem na transformační období české společnosti, ale také ve vztahu k mému studiu na Akademii výtvarných umění v letech 2009-2015.
 
Výzkum analyzuje příčiny vzniku a působnost teoretického rámce, jenž odděluje ženské a mužské (umění). Zkoumá termín ženská malba, dekonstruuje ho jako sociální konstrukt a soustředí se na specifika a podmínky umělecké produkce malířek, prostředí, ve kterém tato produkce vzniká, a vztahovou síť, která obojí podmiňuje a utváří. Dynamiku mocenských vztahů analyzuji na příkladu jazyka užívaného k hodnocení studijních výsledků, primárně diplomových prací z let 1994-2005.
 
Vedle sociálně vědní studie je součástí projektu i reflexe a prohloubení vlastní malířské praxe, která na studii navazuje a aktualizuje práce vybraných umělkyň. Praktická část doktorské práce se zaměřuje primárně na vlastní umělecké zkoumání odkazu vybraných malířek, s nimiž vede tvůrčí dialog a využívá motivických a tematických paralel. Tato část výzkumu je také inspirovaná rozhovory o vztahu k genderovým tématům, které s vybranými umělkyněmi vedla v 90. letech teoretička Věra Jirousová.
 
Zamýšlený výstup disertačního projektu bude mít podobu autorské publikace, která bude obsahovat materiály, vytvářející dohromady záznam „vztahové paměti“. Ty budou vytvářet „slovník nerovnosti“.

 

Profesní data

Životopis

Martina Smutná (1989) diplomovala v ateliéru malby Vladimíra Skrepla na AVU. Během studií absolvovala několik stáží napříč širokým spektrem výtvarných disciplín od sochařství u Nicole Wermers, keramiky v ateliéru Maxima Velčovského až po konceptuální umění diskutovaného během kurzů s izraelským umělcem Roee Rosenem. Její práce se pohybuje na pomezí malby a objektové instalace. V několika projektech se zabývala různými formami manipulace odehrávající se ve světě dětí (diplomová práce „Výtvarná výchova aneb zkrátka měli přijít ráno, už je všechno uděláno“ – výtvarný manuál pro děti v časech privatizace).
V její tvorbě je důležitý důraz na spolupráci s dalšími umělkyněmi či umělci a utváření vazeb, které jdou proti logice konkurence a srovnávání v umění (např. s Lucií Rosenfeldovou a Alžbětou Bačíkovou v projektech Open Call a Vadnoucí vztah, která se dotýkají i podmínek tvorby a produkce umění ).
O roku 2016 je také součástí kolektivu Ateliér bez vedoucího, který se zaměřuje na umělecké vzdělávání a produkci umění, vůči které/mu se snaží vytvářet alternativní formy. S touto iniciativou organizovala v roce 2017 na půdě AVU konferenci o inkluzivních formách uměleckého vzdělávání.
Malířská praxe Martiny Smutné je spojená s jejím zájmem a aktivitami na poli feministického myšlení. Jejími tématy jsou ženská práce (Prohra a Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme, Pokoj pro nás obě). Její malby vycházejí z reflexe vlastní pozice v kontextu umělecké produkce, které v duchu myšlenky „osobní je politické“zasazuje do širšího společenského kontextu.
Tato témata se odráží také v jejím doktorském projektu, ve kterém se mimo jiné zabývá dekonstrukcí pojmu ženská malba. Participativní formou založenou na hledání a setkávání se s malířskými předchůdkyněmi a současnicemi se snaží odpovědět na otázku, jakým způsobem je možné reflektovat strukturální působení a minulost školy, aniž by docházelo k zúžení na subjektivní pohled jednotlivce.
 
Byla finalistkou Ceny EXIT (2015), Ceny kritiků (2014) a účastnila se rezidencí v kulturním centru Izolyatsia v Kyjevě a v Českém centru v Bukurešti.
 
 

diplomová práce